Nejlepší pevné disky pro rok 2024

Pevné disky jsou důležitou součástí každého elektronického zařízení, ve kterém ukládáme svá data. Přinášíme vám srovnání nejlepších HDD, včetně nejnovějších SSD disků a poradíme, jak a podle čeho vybírat.

TEST: Nejlepší SSD disky

	1. místo	2. místo	3. místo
Název	Samsung 980 TOP SSD disk	Samsung 870 QVO	WD Blue SSD
Hodnocení
Cena	Porovnat ceny	Porovnat ceny	Porovnat ceny
Parametry
Výrobce:	Samsung	Samsung	Western Digital
Rozhraní:	NVMe	SATA III	SATA III
Kapacita (GB):	1 000	1 000	1 000
Technologie flash paměti:	TLC	QLC	TLC
Rychlost čtení (MB/s):	3 500	560	560
Rychlost zápisu (MB/s):	3 500	560	530
Formát disku (palce):	SSD	2,5"	2,5"
Hmotnost (g):	8	46	37,4

TEST: Nejlepší klasické disky

	1. místo	2. místo	3. místo
Název	Seagate BarraCuda 2TB TOP klasický disk	WD Blue	WD Purple
Hodnocení
Cena	Porovnat ceny	Porovnat ceny	Porovnat ceny
Parametry
Výrobce:	Seagate	Western Digital	Western Digital
Rozhraní:	SATA III	SATA III	SATA III
Kapacita (GB):	2 000	2 000	2 000
Počet otáček:	7 200	7 200	7 200
Vyrovnávací paměť (MB):	256	256	256
Rychlost čtení (MB/s):	220	neuvedeno	175
Rychlost zápisu (MB/s):	220	neuvedeno	175
Formát disku (palce):	3,5"	3,5"	3,5"
Hmotnost (g):	415	570	450

Nejprodávanější pevné disky 2024

Pevný disk slouží jako úložiště pro naše data. Naše data jsou typicky to nejdůležitější, co v počítači máme, proto bychom měli výběru pevného disku věnovat zvláštní pozornost. Pevné disky mohou být v různých provedeních, mohou být interní, které se instalují třeba do počítače, ale mohou být také externí, čili přenosné. Mohou být také různého typu, velmi populární jsou dnes rychlé disky SSD, ale stále mají své místo také disky typu HDD, které excelují v poměru ceny a kapacity.

Před výběrem pevného disku byste si měli položit několik základních otázek, díky kterým zjistíte, jaký pevný disk vlastně potřebujete. Mezi tyto důležité otázky můžeme zařadit ty následující: 

V rámci našeho průvodce výběrem, jak vybrat pevný disk, se na jednotlivé výše uvedené otázky podíváme ještě podrobněji. Díky tomu si ujasníte celou řadu termínů, které jsme zmínili, a které vám zatím ještě nemusejí být zcela známé. Pokud vás to vylekalo, nebojte se, po přečtení našeho průvodce si v tom uděláte jasno, není to tak složité.

Pojďme se nejprve podívat na jednotlivé typy pevných disků. Typ pevného disku výrazně ovlivňuje jeho vlastnosti, protože jednotlivé typy výrazně odlišným způsobem zapisují data. V zásadě rozlišujeme tyto typy pevných disků: 

Obecně lze říci, že nejčastější varianty jsou v dnešní době disky HDD a SSD. Určitě si ale něco řekneme také o hybridním disku. Na následujících řádcích si podrobněji popíšeme jednotlivé typy disků a přehledně si vyjmenujeme jejich výhody a nevýhody.

HDD (Hard Disk Drive)

Klasický pevný disk má toto označení už ve svém anglickém názvu. Jsou to původní pevné disky, které jsou tady s námi už desítky let. První pevné disky měly velmi nízkou kapacitu a jednalo se o zařízení větší než dnešní průměrný počítač. Z toho je patrné, kam až sahá jejich historie. Dnes nabízejí disky typu HDD vysoké kapacity a jsou ideální pro dlouhodobé uchovávání dat. Technologie je zde s námi už tak dlouho, že je velmi dobře zvládnutá a vyznačuje se velkou spolehlivostí. I tehdy, pokud vám pevný disk vypoví službu, zpravidla z něj lze dostat data, i když typicky až po zásahu odborné firmy.

Disky typu HDD jsou tvořeny několika plotnami (dle kapacity a hustoty zápisu), které se otáčejí kolem své osy. Nad těmito plotnami je několik čtecích hlav, v závislosti na počtu plotem. Tyto hlavičky kmitají nad povrchem otáčejících se ploten a buď čtou nebo zapisují data. Z toho vyplývá, že se jedná o mechanické disky, přičemž princip zápisu na tyto disky je magnetický. Dnes je výhodou nízká cena za velkou kapacitu, kdy tyto disky běžně mají kapacity i přes 10 TB.

Velmi dobře se uplatní při uchovávání velkého množství dat, ke kterým nepřistupujeme často a nepotřebujeme nejrychlejší odezvy. Proto se hodně využívají třeba v síťových úložištích NAS. Mají provedení 3,5“ nebo 2,5“, kdy ty menší se často používají jako disky externí, třeba na zálohy. Hlavní nevýhodou těchto disků je na dnešní dobu přece jen pomalejší čtení a zápis, což je dáno hlavně jejich mechanickým principem, který prostě má své rychlostní limity. Tyto disky také vydávají určitý hluk a nemalé teplo, a to jak při otáčení ploten, tak při pohybu hlaviček. Jsou také náchylné na poškození při pádu.

SSD (Solid State Drive)

Disky typu SSD pracuji na úplně jiném principu než HDD. V tomto případě je to vlastně deska plošných spojů, na které najdete čipy NAND flash. Právě tyto čipy potom nesou vaše data. Obsahují paměťové buňky a díky zcela elektrickému principu zápisu a čtení u těchto disků, zde můžeme dosahovat daleko vyšších přenosových rychlostí než u mechanických disků. Díky absenci mechanických částí zde také lze počítat s vyšší odolností v případě pádu a můžete se spolehnout na naprosto bezhlučný provoz, protože se zde nic neotáčí ani jinak nepohybuje. Hlavní benefit těchto disků je ale právě jejich rychlost.

Také u těchto disků však najdete rozdíly v rychlosti, které jsou často dány rozhraním, přes které je disk připojen, ale třeba také použitým řadičem disku. Na toto téma si něco řekneme ještě dále v našem průvodci. Hlavním možným úskalím těchto disků je omezená životnost. Ta je dána samotným principem NAND flash čipů, jejichž paměťové buňky mají omezený počet přepisů. Také životnosti disků se budeme věnovat ještě dále v našem textu, ale v tuto chvíli k tomu řekneme zejména to, že při běžné práci nemáte šanci zpravidla dosáhnout kritické hodnoty, kdy již disk vypoví službu.

Moderní SSD umí zapsat stovky terabajtů dat denně a vydržet mnoho let. Může se však pochopitelně stát, že disk selže. Třeba v průběhu několika let. V takovém případě je u disků SSD důležité mít na paměti, že z nich prakticky nelze dostat ztracená data, a proto byste měli klást dvojnásobný důraz na zálohování. Určitou nevýhodou tohoto typu disků je také vyšší cena za TB kapacity, ale obecně v dnešní době výhody výrazně převažují nad nevýhodami těchto zařízení.

SSHD (Solid State Hybrid Drive)

Krátce se nakonec zastavíme ještě u typu SSHD, což je vlastně hybridní disk v určitém smyslu kombinující HDD a SSD. V dnešní době je to v segmentu spotřební elektroniky prakticky opuštěná technologie, přičemž se s ní setkáte jen velmi zřídka. Jedná se v podstatě o plotnový disk typu HDD doplněný o malou SSD část, na kterou jsou dle uvážení firmwaru disku či ve spolupráci s operačním systémem přesouvány často používaná data. V praxi toto řešení ale hlavně u levnějších provedení příliš dobře nefunguje, SSD část je totiž malá a rychle se tak zároveň opotřebuje. Výhodou je nižší cena oproti klasickému SSD, ale přínos není s klasickým SSD příliš srovnatelný.

Jiná situace v případě těchto disků je na poli serverů. Toto však rozhodně není uživatelský segment, na který se zaměřuje náš test. Serverové SSHD disky jsou velmi drahé a jejich účelem je zejména zrychlení serverového plotnového disku. Tato řešení již mívají větší SSD část a sofistikovanější technologii, a tak jsou výkonnější.

Kromě typu samotného disku, který je tedy nejčastěji HDD nebo SSD, je důležité také samotné provedení tohoto disku. Tím myslíme vnější konstrukci. Zde rozlišujeme zejména následující varianty: 

• Interní disk – instaluje se do nějakého zařízení (stolní počítač, notebook, NAS)
• Externí disk – je samostatným zařízením (připojuje se externě kabelem, třeba k PC)

Externí disk je to stejné zařízení, které je však zabaleno v plastovém nebo kovovém boxu a opatřeno konektorovým vstupem externího rozhraní pro připojení datového kabelu. Je to vlastně samostatně funkční celek. Typicky se jedná o kabely USB, ale může to být třeba také Thunderbolt apod. Tímto kabelem pak tento externí disk lze připojit k počítači a můžete na něj přenášet data. Následně jej můžete odpojit a připojit k úplně jinému počítači. Lze to připodobnit k tzv. USB klíčenkám, které ale mívají nižší kapacitu a přenosové rychlosti.

Určitě stojí za zmínku, že se prodávají také takzvané externí boxy na disky. To je plastová nebo kovová „krabička na disk“ opatřená konektorem externího rozhraní (třeba USB). Tyto boxy slouží k tomu, že z klasické interní diskové jednotky umí vyrobit externí disk. Jednoduše takový box otevřete, vložíte do něj interní disk kompatibilní s vnitřním rozhraním boxu, a najednou z něj máte disk externí, který můžete přenášet a připojovat všude, jak je libo.

V následující části našeho průvodce se více zaměříme na důležité parametry samotných disků. Některé parametry se vztahují k diskům typu HDD, jiné naopak jsou důležité u disků typu SSD, což u jednotlivých parametrů zmíníme. Mnoho parametrů je ale také společných, resp. je potřeba na ně brát ohled u obou typů disků.

Kapacita

Nabízená kapacita disku vás zajímá u každého typu disku. Rozdíl bývá jen v tom, že u disků typu SSD k tomu přistupujeme jinak než u disků HDD, protože u SSD je zpravidla kapacita méně důležitý faktor než rychlost, kdežto disky HDD pořizujeme obvykle primárně kvůli velké kapacitě pro velké objemy dat. Pokud se na to podíváme z tohoto pohledu, tak typické je, že platí: 

• Disky SSD – obvyklé kapacity od 64 GB do 8 TB
• Disky HDD – obvyklé kapacity od 500 GB do 18 TB

Samozřejmě uvádíme obvyklé hodnoty a neplatí to absolutně. Na trhu existuje například SSD s kapacitou 30 TB, ale stojí statisíce korun a běžný uživatel si jej nekoupí. Oblíbené kapacity SSD se pohybují od 256 GB do 2 TB. Stejně tak koupíte i menší disky HDD pod uvedených 500 GB, ale uživatelé dnes v průměru kupují HDD o kapacitě cca 5 TB, protože na ně chtějí ukládat více dat, pořizují jej jako datový disk do PC nebo stále častěji do síťového úložiště NAS.

Pokud se ptáte na to, jak velkou kapacitu disku si máte pořídit, tak to je opravdu velmi individuální. Pokud jste uživatel s relativně menšími nároky na úložiště, vystačíte si s diskem do 1 TB. Pokud se nechcete nechat prostorem příliš omezovat, pro běžné použití vám postačí disky v kapacitách 2 až 3 TB. Jestliže jste datově velmi nároční, například potřebujete ukládat velké množství dat z kamery, stříháte video a podobně, určitě využijete i kapacitu 4 TB a více a u videa dnes určitě sáhněte také po SSD.

Formát

Disky se mohou lišit také samotným formátem. To znamená jinými slovy velikostí, či chcete-li rozměry a konstrukčním provedením. V tomto ohledu rozlišujeme několik formátů disků a jsou to následující: 

Formát 3,5“ je tradiční pro klasické HDD, které jsou osazovány do stolních počítačů nebo NAS či jiných serverů. V tomto formátu ale najdete také některé disky SSD, i když jich je na trhu málo. Všechny tyto disky se v současné době připojuji nejčastěji přes rozhraní SATA III.

Mnohem běžnější je v dnešní době formát 2,5“, který rovněž nabídne interní přenosové rozhraní SATA III (u externích disků je pak externí rozhraní nejčastěji USB). V tomto formátu se běžně prodávají disky typu HDD i SSD. V případě HDD to byl historicky formát vhodný pro notebooky, kde už dnes ale převažují SSD. V obou případech jsou v tomto formátu běžné externí disky, kde oceníte kompaktnější rozměry tohoto provedení. 

Velmi populární je v poslední době formát disků M.2, který je určen výhradně pro disky SSD. Takové disky vypadají jako malá podlouhlá deska plošných spojů s odhalenými NAND flash čipy a piny na jedné straně, Označení M.2 představuje patici, do které se tento disk instaluje na základní desce, případně může být tato patice také v externím boxu, do kterého disk osadíte a vyrobíte si tak přenosný externí disk. Do patice M.2 lze osadit disky rozhraní SATA III i rychlejší NVMe (jinak také PCIe). Pozor však na vzájemnou kompatibilitu, které se budeme věnovat dále v části rozhraní. Aby to nebylo s formátem M.2 tak snadné, tak existují různé délky disků (tj. liší se délka desky plošných spojů), kdy nejběžnější se označuje M.2 2280, menší pak jsou M.2 2260 a M.2 2240.

Rychlost čtení a zápisu

S ohledem na rychlost disku je vždy důležitá rychlost čtení a zápisu. Tady je potřeba si uvědomit to, že disky HDD jsou rozhodně pomalejší než disky SSD. Žádné dnešní běžně používané rozhraní neomezuje disky HDD, protože tzv. úzké hrdlo je zde vždy rychlost samotného mechanického disku, která zkrátka má své limity. Rychlost HDD ovlivňují také otáčky disku, o kterých se změníme ještě dále. Pokud však chcete rychlý disk, tak si pořídíte SSD. Je ale potřeba mít také na paměti, že existuje: 

• Sekvenční čtení/zápis – velké souvislé bloky dat
• Náhodné čtení/zápis – náhodný přístup k malým souborům

Zjednodušeně řečeno sekvenční čtení nebo zápis znamená čtení velkých bloků dat. Naopak náhodné čtení a zápis odpovídá běžnějšímu využití disku, což je přístup k menším souborům nebo zápis menších souborů. A právě tady vás chceme upozornit na takovou typickou řeč marketingových oddělení výrobců. Výrobci SSD totiž většinou ohromují velkými čísly čtení a zápisu, aby ukázali, jak je jejich disk rychlý. Tyto údaje se ale vždy týkají pouze sekvenčního čtení. 

Abychom to vysvětlili, tak pokud si tedy například pořídíte SSD, který zvládá čtení či zápis 2000 MB/s (což jsou ohromující 2 GB za vteřinu), rozhodně to neplatí za všech okolností. Platí to v podstatě pouze tehdy, pokud budete na tento disk nebo z tohoto disku přenášet velké soubory (třeba video) na stejně rychlé médium. Pokud však dojde na náhodné čtení či zápisu, rychlost tohoto disku bude mnohonásobně nižší. U malých bloků dát se typicky pohybuje jen okolo 30 až 100 MB/s. To už není tak ohromující, že ano? A bohužel náhodný přístup k menším souborům je v praxi mnohem častější situace než čtení či zápis velkých bloků dat.

SSD jsou samozřejmě rychlejší i pomalejší, ale u čtení malých bloků dát rozdíly nebývají zásadní. Často tady záleží na použitém řadiči a jeho naladění výrobcem. Disky, které zvládají sekvenční zápis vyšší než 600 MB/s už také musejí být připojeny přes rozhraní NVMe (PCIe), protože SATA III končí na uvedené hodnotě. Pokud tedy takový disk připojíte přes pomalejší rozhraní, nevyužijete zcela jeho potenciál při sekvenčním čtení či zápisu. Obvykle ale nepoznáte žádný rozdíl při čtení malých bloků dat (jak jsme si vysvětlili v předchozím odstavci), což je typické využití třeba systémového disku v počítači. Zrychlení oproti HDD tedy přijde za všech okolností i u nejpomalejšího SSD disku, a také bez ohledu na použité rozhraní. Rozhraní pevných disků se budeme věnovat ještě dále v textu.

Otáčky a hlučnost

Zastavíme se nyní krátce u důležitého parametru, který je spojen pouze s plotnovými disky HDD. Právě obsažené plotny rotují kolem své osy, což probíhá určitou rychlostí. Hovoříme zde o otáčkách pevného disku. Typické jsou: 

S vyššími otáčkami roste typicky přenosová rychlost disku. Pro běžné domácí použití se setkáte s disky 5 400 až 7 200 ot/min. a je to naprosto dostatečné. U 5 400 ot/min. můžete také počítat s o něco tišším chodem a nižšími provozními teplotami. A jelikož HDD si dnes obvykle nekupujeme kvůli rychlosti, tak je to jako úložiště dat velmi dobrá volba. Pokud se jedná o disky 10 000 ot/min. a více, tak to se již bavíme o discích do serverů, které jsou však dnes stále častěji nahrazovány u výkonných aplikací disky SSD.

Připojení, rozhraní a konektivita

S ohledem na připojení disků a jejich rozhraní a konektivitu často panují určité zmatky. Je to dáno tím, že musíme rozlišovat interní rozhraní disku (což je dnes typicky SATA III nebo NVMe), ale rovněž případné externí rozhraní u externích disků (což je třeba USB 3.0 nebo Thunderbolt). 

Začněme výčtem typických dnes používaných interních rozhraní disků a k tomu uvedením provedení disků, které se do těchto rozhraní připojují. Nejčastěji se dnes tak setkáte s těmito variantami: 

• SATA III – SSD a HDD v provedení 2,5“ a 3,5“, SSD v provedení M.2 (typicky B+M Key)
• NVMe (PCIe) – SSD v provedení M.2 (typicky M-Key)

Předchůdcem rozhraní SATA III je SATA II a SATA I. dnes už se s dvěma dalšími jmenovanými prakticky nesetkáte a všechny disky na rozhraní SATA jsou právě SATA III umožňující rychlosti až 6 Gb/s, což odpovídá zhruba 600 MB/s. Z toho vyplývá, že zejména SSD disky, které slibují rychlosti sekvenčního čtení třeba 2000 MB/s apod., je vhodnější připojit přes rozhraní NVMe (tedy na rychlou sběrnici PCIe), aby využily svůj potenciál.

SSD disky připojované přes rozhraní NVMe jsou výhradně v provedení M.2 a jedná se obvykle o tzv. M Key, což znamená, že konektor má mezi piny jeden „zářez“. Existují také M.2 disky využívající pouze rozhraní SATA III, které pak mají nejčastěji B+M Key, tedy dva zářezy. Takto tyto disky rozlišíte na první pohled. Důležité je vědět, že pokud třeba na základní desce vašeho PC máte univerzální M.2 M Key slot pro NVMe i SATA disky, tak M.2 B+M Key SATA III disk do něj osadíte, ale nevyužijete pak rychlost sběrnice PCIe, jelikož jde pouze o SATA III disk.

Mnoho nesrovnalostí vzniká také u externích boxů pro M.2 disky, které jsou často v provedení pouze pro SATA III (poznáte už podle nízké ceny) se slotem M.2 B+M Key (dva zářezy ve slotu) a do něj pak není možno fyzicky osadit NVMe disk M.2 M Key (protože ten má jen jeden zářez na konektoru). 

Platí, že existují celkem 3 typy slotů (patic) M.2, a to pouze pro NVMe, pouze pro SATA a univerzální. Vždy je tak potřeba ověřit kompatibilitu slotu s disky v manuálu vašeho zařízení (tj. základní desky počítače, externího boxu pro M.2 disky apod.).

Vyrovnávací paměť

U disků hraje určitou roli také vyrovnávacích paměť (cache). Větší vyrovnávacích paměť typicky dokáže zrychlit čtení nebo zápis. Pozor na to, že hlavně ty nejlevnější SSD disky neobsahují z důvodu výrazného tlaku na cenu vůbec žádnou vyrovnávací paměť. To pak znamená, že takový disk může být v určitých situacích velmi pomalý, a také to může znamenat jeho rychlejší opotřebení. 

Výrobci se absencí této vyrovnávací paměti u SSD obvykle nechlubí, ale jsou to vždy ty nejlevnější „budgetové“ modely. Pro ujištění je vhodné si přečíst zejména podrobnější zahraniční recenze. Ušetření pár stokorun se ale v tomto případě opravdu nevyplácí a je to šetření na nesprávném místě.

Materiály a odolnost

Typický HDD je kombinace plastu a kovu. Kovový materiál pomáhá odvádět přebytečné teplo, což je u těchto disků určitě důležité. Teplo je dobré odvádět také od výkonných SSD, jejichž čipy se zahřívají, takže mnoho SSD má rovněž kovové tělo. Řada levnějších disků je ale pouze plastová. Některé M.2 NVMe disky jsou opatřeny chladiči.

Trochu jinak se na problematiku materiálů můžeme dívat u externích disků, kde hraje roli také faktor vzhledu. Externí disky jsou opět často buď plastové nebo kovové, přičemž kov zde působí hodnotnějším dojmem. Odolná provedení externích disků mohou mít také různé pogumování pro lepší ochranu proti pádu.

Hmotnost

Hmotnost nás zajímá hlavně u externích disků. Obecně platí, že HDD bude vždy o něco těžší, protože je v něm kovová mechanika. SSD jsou naopak velmi lehké. Rozdíl bude také v tom, zda si pořídíte externí disk s kovovým nebo plastovým obalem, kdy kov bude pochopitelně obvykle o něco těžší. Často se ale používají slitiny hliníku, takže rozdíl nebývá velký.

Životnost pevného disku

Obvyklá životnost disku typu HDD je mnoho tisíc hodin. Je dobré vhodně vybírat disky podle určení výrobcem, kdy na jinou zátěž jsou stavěny levné disky do domácích počítačů, přičemž disky třeba do serverů, enterprise prostředí nebo NAS úložišť, pak počítají i s nepřetržitým provozem a mají rozšířené funkce omezující třeba vibrace apod., což prodlužuje jejich životnost.

SSD pak mají omezenou životnost paměťových buněk. Disk obvykle stihnete vyměnit, než selže, jelikož byste museli zapisovat denně stovky TB dat. Selhání je tak většinou věcí vadného kusu, podobně jako u HDD. Pokud chcete kvalitní SSD, dobrým indikátorem je délka záruky, která by měla být aspoň 60 měsíců.

Ve všech případech je potřeba apelovat hlavně na zálohování. Nikdy nevíte, kdy dojde k selhání pevného disku, ať už se jedná o HDD nebo o SSD. Disky nejsou bezporuchová zařízení a záloha důležitých dat je nezbytná.

Nejznámější výrobci pevných disků

Pevné disky HP

Hewlett-Packard se zaměřuje hlavně na výrobu klasických serverových pevných disků. Vyrábí HDD pro enterprise použití s důrazem na vysokou životnost. S disky pro běžný spotřební segment se spíše nesetkáte.

Pevné disky Western Digital

V minulosti se jednalo o jednoho z tradičních výrobců HDD, která vyrábí dodnes. V portfoliu má v současnosti ale také oblíbená SSD v různých kapacitách a provedeních. Pořídíte také NVMe disk do notebooku nebo SATA SSD do PC.

Pevné disky Seagate

Další z tradičních výrobců pevných disků, ale nevyrábí dnes pouze HDD. Jeho zaměřením jsou také výkonná SSD FireCuda. Zvolit si můžete disky různých kapacit a různého určení, od domácího použití po servery.

Pevné disky Kingston

Známý výrobce paměťových čipů, který vyrábí také NAND flash čipy pro SSD a vlastní SSD disky, které nabídnou dobrý poměr ceny a výkonu. Nejlevnější modely osloví zákazníky citlivé na cenu, ale nechybí ani výkonnější řešení.

Pevné disky Intel

NAND flash čipy vyrábí také Intel, který je jinak znám hlavně jako výrobce procesorů. Čipy osazuje do svých vlastních SSD disků, které jsou oblíbeným řešením pro stolní počítače, notebooky i servery.

Pevné disky Toshiba

Japonská značka Toshiba v minulosti pohltila některé výrobce pevných disků a dodnes vyrábí kvalitní HDD pro podnikový segment. Mnoho produktů je určeno také pro domácnosti. Disky typu SSD vyrábí dnes společnost Kioxia, nástupce Toshiba Memory.

Pevné disky Samsung

Jihokorejská společnost nabízí zejména výkonné SSD disky, které patří k těm nejrychlejším na trhu, ale také jsou cenově často výše. Samsung vyrábí vlastní NAND flash čipy a nabízí disky různých kategorií včetně M.2 NVMe. V minulosti vyráběl i HDD.

Pevné disky Transcend

Známý výrobce čipů se velmi činí také v oblasti NAND flash, a tak přímo od tohoto výrobce pořídíte celou řadu SSD disků, ať už jde o SATA disky nebo NVMe disky pro sběrnici PCI-E. Patří mezi nejlepší řešení z pohledu ceny a výkonu.

Pevné disky DELL

Značka počítačů a serverů se zaměřuje také na výrobu některých komponent, kde patří i disky typu HDD. Tyto disky jsou často určeny pro serverová řešení a většinou se s nimi v běžném spotřebním segmentu nesetkáte.

Pevné disky Lenovo

HDD i SSD vyrábí také známá značka počítačů. Pořídíte také řadu modelů pro podnikové prostředí. Mnoho modelů lze použít jako disk do notebooku, což je často hlavně u SSD vítaným zrychlením zařízení.

Nejznámější prodejci nebo srovnávače

Pevné disky Alza

Největší český e-shop s elektronikou má v sortimentu vysokokapacitní HDD i levné SSD nebo naopak výkonné modely typu NVMe. Pořídíte zde USB disk i hard disk do notebooku o kapacitách 500 GB, 1 TB i 4 TB či více.

Pevné disky CZC

Populární prodejce elektroniky nabídne na svém e-shopu široký sortiment disků. Nechybí HDD přesahující kapacitu 5 TB, ani rychlé NVMe SSD. Pořídíte levné i výkonné modely pro nejnáročnější.

Pevné disky Datart

Specialista na elektro nabízí také mnoho komponent a příslušenství pro PC, kde tak nesmí chybět ani disky. Na prodejnách najdete nejeden USB disk typu SSD i HDD, ale zakoupíte i disky určené k instalaci do počítače.

Pevné disky Heureka

Vyberte si ten nejlepší SSD nebo HDD či USB disk v externím provedení díky srovnávači cen. Potěší vás také mnohé uživatelské recenze, které vám usnadní výběr. Najděte si nejlepší cenu napříč e-shopy.

Cenové relace disků 

Cena disků se může velmi výrazně lišit. Nezáleží pouze na tom, zda si pořídíte HDD nebo SSD, ale také na tom, jakou zvolíte kapacitu, pro jaké rozhraní je disk určen apod. V rámci běžných cenových relací, kde se většinou pohybuje obvyklý spotřebitel, je možno uvést: 

Nejčastější otázky při výběru pevného disku

O autorovi

David Zima

David má letité zkušenosti se psaním recenzí a návodů „jak vybrat“. Zaměřuje se na technická a IT témata.