Nejlepší procesory pro rok 2025

Srovnali jsme vybrané aktuální procesory od Intel i AMD a poradíme, jak a podle čeho vybrat přesně ten pro vaše potřeby.

TEST: Nejvýkonnější procesory

	1. místo	2. místo	3. místo
Název	Core i9 13900KS TOP výkonný procesor	AMD Ryzen 9 7950X	Core i7 13700K
Hodnocení
Cena	Porovnat ceny	Porovnat ceny	Porovnat ceny
Parametry
Výrobce:	Intel	AMD	Intel
Orientační cena (Kč):	17 500	14 500	10 900
Jednojádrový výkon (Cinebench R23):	2 377	2 022	2 120
Vícejádrový výkon (Cinebench R23):	40 857	37 075	30 850
Počet jader:	24	16	16
Počet vláken:	32	32	24
Technologie výroby (nm):	7	5	7
Patice:	1700	AM5	1700
Základní frekvence (GHz):	3,2	4,5	3,4
Maximální frekvence (GHz):	6	5,7	5,4
Příkon (W):	150	170	253
Podporovaný typ paměti:	DDR4, DDR5	DDR5	DDR4, DDR5
Velikost L2 Cache (MB):	32	16	24
Velikost L3 Cache (MB):	36	64	30

TEST: Nejlepší procesory do 10 000 Kč

	1. místo	2. místo	3. místo
Název	Intel Core i7 13700KF TOP procesor do 10 000 Kč	AMD Ryzen 9 7900X	Core i5 13600KF
Hodnocení
Cena	Porovnat ceny	Porovnat ceny	Porovnat ceny
Parametry
Výrobce:	Intel	AMD	Intel
Orientační cena (Kč):	9 700	10 100	7 200
Jednojádrový výkon (Cinebench R23):	2 004	2 034	1 834
Vícejádrový výkon (Cinebench R23):	30 495	29 470	23 937
Počet jader:	16	12	14
Počet vláken:	24	24	20
Technologie výroby (nm):	7	5	10
Patice:	1700	AM5	1700
Základní frekvence (GHz):	3,4	4,7	3,5
Maximální frekvence (GHz):	5,4	5,6	5,1
Příkon (W):	125	170	125
Podporovaný typ paměti:	DDR4, DDR5	DDR5	DDR4, DDR5
Velikost L2 Cache (MB):	24	12	20
Velikost L3 Cache (MB):	30	64	24

TEST: Nejlepší procesory do 5 000 Kč

	1. místo	2. místo	3. místo
Název	AMD Ryzen 7 5700X TOP procesor do 5 000 Kč	AMD Ryzen 5 5600X	Intel Core i5-12400F
Hodnocení
Cena	Porovnat ceny	Porovnat ceny	Porovnat ceny
Parametry
Výrobce:	AMD	AMD	Intel
Orientační cena (Kč):	4 700	4 300	4 000
Jednojádrový výkon (Cinebench R23):	1 523	1 558	1 718
Vícejádrový výkon (Cinebench R23):	14 139	11 941	12 121
Počet jader:	8	6	6
Počet vláken:	16	12	12
Technologie výroby (nm):	7	7	10
Patice:	AM4	AM4	1700
Základní frekvence (GHz):	3,4	3,7	2,5
Maximální frekvence (GHz):	4,6	4,6	4,4
Příkon (W):	65	65	117
Podporovaný typ paměti:	DDR4	DDR4	DDR4, DDR5
Velikost L2 Cache (MB):	4	3	7,5
Velikost L3 Cache (MB):	32	32	18

Nejprodávanější procesory 2025

Mikroprocesor, nebo také jednoduše procesor, je mozkem každého počítače. Ostatně to říká už jeho zkratka CPU – Central Processing Unit, tedy hlavní výpočetní jednotka. Pokud si právě stavíte počítač dle vlastního návrhu, ať už si jej budete skládat sami nebo vám jej složí prodejce, je procesor nedílnou součástí výběru.

Výběr definuje také platformu, kterou budete využívat a odvíjí se od něj třeba výběr základní desky s příslušným socketem procesoru a potažmo čipsetem, který základní deska obsahuje. V našem průvodci se podíváme na to, jak vybrat procesor podle vašich představ.

Před výběrem je třeba vždy zohlednit své požadavky:

V dřevních dobách počítačů, která byla charakteristická bouřlivým vývojem, existovalo na trhu hned několik výrobců mikroprocesorů. Pokud bychom měli trochu zavzpomínat, může to být například Motorola, MOS Technology, Cyrix, NEC, IBM, VIA Technologies a řada dalších. Mnoho z těchto výrobců skončilo už u 8-bitů, někteří, jako například VIA, vyráběli mikroprocesory i v novodobé historii na dnes u desktopu převládající platformě x86.

Stejně tak třeba IBM ještě na začátku 21. století vyráběla procesory PowerPC na architektuře RISC pro počítače Apple Macintosh. Nakonec však na trhu procesorů pro osobní počítače a servery zůstali víceméně dva hráči, zástupci platformy x86:

• Intel
• AMD

Protože dnes žijeme ve světě výkonných smartphonů, malých osobních počítačů do kapsy, pro úplnost je vhodné doplnit, že s jejich rozmachem se zásadně prosadila také platforma ARM. Čipy výrobců jako je třeba Qualcomm, MediaTek nebo Samsung jsou masově nasazovány do mobilních telefonů a máme je dnes všichni denně v ruce.

Tyto procesory jsou navrhovány v designu zvaném SoC (System on Chip), který se vyznačuje maximální integrací pro použití v mobilních zařízeních. Vlastní SoC si navrhuje také Apple pro iPhony a iPady, využívají instrukční sadu ARM a také z této architektury vycházejí.

Silnější verze těchto čipů dnes Apple dokonce pod hlavičkou Apple Silicon nově nasazuje také do svých počítačů Mac od notebooků po pracovní stanice. Apple je tak prvním výrobcem, který ARM architekturu masově uplatnil jinde než v mobilních telefonech nebo drobných jednoúčelových zařízeních.

V rámci našeho průvodce výběrem se ovšem budeme soustředit zejména na klasická PC, tedy počítače na architektuře x86. Firmou Apple se zde dále nezabýváme, protože ačkoliv má vlastní čipy pro osobní počítače, můžete si je pořídit pouze jako nedílnou součást uzavřené platformy počítačů Apple Mac, nikoliv jako samostatnou komponentu do vlastní PC sestavy. Z výrobců procesorů nám tak zůstávají výše zmiňované firmy Intel a AMD, dva tradiční rivalové ze Silicon Valley, které si nyní představíme.

Intel

Americká společnost Intel Corporation, zkráceně Intel, byla založena v roce 1968 v Kalifornii. Začala vyrábět mikroprocesory a rychle se stala dominantním hráčem na trhu. Kromě klasických CPU vyrábí Intel také celou řadu jiných integrovaných obvodů, čipsety, NAND flash čipy pro SSD a podobně. Nicméně prestižní byznys procesorů vždy převládal jako tradiční značka firmy a po dlouhá léta byl Intel doslova hegemonem na poli procesorů do osobních počítačů a serverů. Když se řeklo Intel, znamenalo to výkon a spolehlivost, zkrátka to nejlepší, co jste si mohli pořídit.

Dominantní postavení společnosti Intel na poli CPU bylo významněji narušeno až v posledních letech, kdy se začaly prosazovat povedené čipy Ryzen od AMD, a to i na poli serverů. Intel utrpěl i další ztráty, které mu nepřidaly, jako například odchod významného odběratele jejich procesorů v podobě Applu, který si dnes do počítačů Mac navrhuje vlastní čipy. Současná situace Intelu na poli mikroprocesorů nicméně byla způsobena především vlastní nečinností, kdy vedení firmy takzvaně usnulo na vavřínech.

Bez ohledu na výše uvedené je ale dlužno dodat, že vzhledem k širokému záběru firmy Intel, se rozhodně nedá říci, že by společnost měly snad postihnout existenční problémy, pouze divize procesorů už není v takové kondici, jako dříve. Kromě toho i současné procesory Intel jsou stále do značné míry konkurenceschopné hlavnímu rivalovi AMD, ačkoliv architektura Core by již potřebovala zásadní změny, zejména co do efektivity.

Jinak řečeno, Intel se dnes AMD vyrovnává zkrátka hlavně za cenu vyšší energetické náročnosti jeho čipů. Bohužel vývoj vždy nějakou dobu trvá, takže Intel, jakkoliv je to finančně silná společnost, se bude s touto situací ještě nějakou dobu potýkat. Situaci nepomáhají ani problémy s nasazováním vyspělejších výrobních procesů, které firmu už léta provázejí.

Modelové řady procesorů Intel

Aktuálně firma využívá procesory postavené na již letité architektuře Core, která byla v průběhu let vylepšována. V současnosti je na trhu již 13. generace těchto procesorů. Procesory má Intel rozděleny do několika modelových řad, podle jejich určení. Ty si můžeme definovat takto:

Pokud si pořizujete běžný osobní počítač, ať už to bude na kancelář, na hry nebo na střih videa, je z výše uvedeného zřejmé, že vás bude zajímat segment maximálně po Intel Core i9. Drtivá většina domácích uživatelů však běžně končí u procesorů Core i5 nebo i7, které jsou naprosto dostatečné pro většinu náročných uživatelů a zároveň jsou cenově stále dostupné.

AMD

Název společnosti je zkratkou Advanced Micro Devices, Inc. Firma vyrábějící polovodiče byla založena v roce 1969 v americké Kalifornii, tedy zhruba o rok později oproti Intelu. Sídlo společnosti se rovněž nachází ve stejném městě, jako v případě hlavního rivala, a tím městem je Santa Clara. Kromě CPU vyrábí AMD také čipsety a APU. Je také významným výrobcem GPU, výkonných grafických čipů pod názvem Radeon, konkurující čipům NVIDIA GeForce. GPU vyrábí firma AMD od roku 2006, kdy pohltila kanadskou společnost ATI, původního tvůrce značky Radeon.

Na poli procesorů hrálo AMD po dlouhá léta zejména druhé housle a nejednou stálo nad propastí. Oproti konkurenčnímu Intelu nabízela firma většinou cenově zajímavější procesory, avšak po většinu historie byly tyto procesory také ty slabší či méně efektivní. Finanční zázemí firmy AMD bylo vždy významně nižší, než v případě Intelu a v minulosti firmu také velmi vyčerpala zmiňovaná akvizice ATI. Na druhou stranu koupě ATI umožnilo firmě stát se významným hráčem právě na trhu grafických procesorů a vyvíjet také výkonná řešení APU, což třeba Intel nikdy nenabízel.

I když byla společnost AMD po většinu své historie ve stínu Intelu, situace se různě vyvíjela. První významnější úspěch zaznamenaly procesory Athlon 64, které byly oproti tehdejším méně vydařeným Pentiím 4 efektivnější. Toto období na výsluní však bylo poměrně krátké, aby z něj firma významněji těžila, a záhy jej ukončil nástup tehdy přelomové architektury Core od Intelu. AMD pak procházelo dalším složitým obdobím spojeným i s vlastní architekturou Bulldozer, která se neukázala v nejlepším světle.

Změny nastaly až v posledních letech s příchodem architektury Zen, poprvé uvedené na trh v roce 2017, na které jsou postaveny procesory Ryzen. AMD se touto architekturou povedlo dotáhnout na Intel ve výkonu na jádro a v některých ohledech překonat jeho léta recyklovanou architekturu Core, zejména pak co do efektivity.

Modelové řady procesorů AMD

Architektura Zen díky své technické vyspělosti vytáhla AMD z červených čísel, získala firmě větší podíl na trhu a schopnost prosadit se i v serverech. AMD architekturu dále vylepšuje a dnes je na trhu 5. generace těchto procesorů. Jejich charakteristikou je moderní návrh pro vícevláknové úlohy, vysoký výkon a energetická efektivita. Procesory AMD jsou, podobně jako u Intelu, rozděleny do několika modelových řad:

Procesory AMD dnes na trhu představují jednu z nejlepších možných voleb. Vyberete si jak při požadavcích na poměr ceny a výkonu, tak pokud hledáte především extrémní výkon. Většina domácích uživatelů bude v závislosti na požadavcích na výkon volit procesory nejvýše do modelu Ryzen 7, které ještě stále vycházejí cenově přijatelně. Pokud chcete skutečně to nejlepší, můžete si samozřejmě zaplatit i za Ryzen 9, nicméně pro většinu běžných uživatelů už to bude spíše přehnaná investice.

Při výběru procesoru je vhodné sledovat některé parametry, které ovlivňují jeho schopnosti a výkon. Bez ohledu na to, zda si pořizujete procesor Intel nebo AMD, s těmito parametry se budete při výběru setkávat. Na následujících řádcích si ty nejdůležitější popíšeme.

Frekvence jádra

Frekvence se udává v MHz nebo dnes častěji v Ghz. Dříve byla frekvence to zásadní, podle čeho se určoval výkon procesoru. To však musíme zabrousit někde ke konci minulého století, protože dnes už to není zdaleka tak jednoduché. Automaticky neznamená, že procesor s vyšší frekvencí je výkonnější než ten s frekvenci nižší. Hodně do toho promlouvá výrobní proces, architektura, počet jader, IPC (počet instrukcí za cyklus) a celkově silné stránky a slabiny procesoru a jejich dopad na reálný výkon.

Abychom si uvědomili, jak velkou roli všechny tyto druhotné aspekty hrají, stačí si vzpomenout, že procesory s vysokými frekvencemi někde kolem 4 GHz jsme zde měli už před 20 lety, přitom mnohé dnešní procesory mohou mít frekvenci klidně i poloviční, ale přesto jsou výkonem úplně jinde.

Právě pro to, co jsme si uvedli výše, je třeba frekvenci brát v určitém kontextu, jaký procesor jsi vlastně pořizujete. Nedá se tento parametr přímo srovnat podle čísla Ghz. Většina procesorů dnes také nabízí určitou základní pracovní frekvenci, kterou potom navyšuje v závislosti na zátěži. Říká se tomu tzv. boost. Tyto schopnosti využívají jak procesory Intel, tak AMD.

Většina procesorů do stolních počítačů dnes nabízí pracovní frekvenci v rozsahu od 2 do 5 GHz s větším či menším boostem. Ani celková hodnota maximálního boostu vám však sama o sobě o výkonu příliš neřekne, protože u každého procesoru to může být řešeno trochu jinak, například ne všechna jádra musí dosahovat maximální boostu apod.

Pro celkový výkon také není důležitá pouze frekvence samotného jádra, ale roli hraje také frekvence paměťové sběrnice, šířka paměťové sběrnice a její propustnost a celá řada dalších aspektů. To všechno mohou být silné stránky nebo naopak slabiny konkrétní architektury procesoru i konkrétní modelové řady procesoru.

Závěr z toho je takový, že na základě frekvence procesor nevyberete. Jestli si chcete porovnat reálný výkon konkrétního procesoru oproti jeho konkurentům, je důležité se zaměřit na praktické testy a recenze, které testují procesor pro konkrétní pracovní nasazení. Těmito recenzemi se zabývají renomované weby věnované hardwaru a výběr vhodných procesorů poskytuje i náš test.

Počet jader a vláken

Do výkonu procesoru jednoznačně dnes promlouvá daleko více než hodnota frekvence počet jader a vláken. Dnešní moderní desktopové procesory jsou běžně vybaveny 2 až 8 jádry, přičemž počet současně zpracovávaných vláken může být obvykle 4 až 16. Některé modely už ale nabídnou i vyšší čísla.

Procesory v minulosti vždy zpracovávaly na jedno jádro pouze jedno vlákno, to je již však dávno minulostí. Dnes se využívají technologie jako je třeba HyperThreading (Intel) nebo SMT – Simultaneous MultiThreading (AMD), které umožňují na jednom jádru zpracovat více vláken. Velice často je to tak, že například 4jádrový procesor umí zpracovat 8 vláken, 8jádrový procesor umí zpracovat 16 vláken apod.

Obecně můžeme říci, že:

Je potřeba ještě dodat, že ne všechny procesory musí nabízet zpracování více vláken na jednom jádru. Také některé modely současných moderních procesorů mohou nabídnout například „pouze“ 6 jader a 6 vláken. Zpracování více vláken na jednom jádru je současným trendem, avšak má to svá omezení a negativa.

V některých případech při konkrétních úlohách může být toto řešení i kontraproduktivní, nemusí být využito konkrétním softwarem a podobně. Promlouvá do toho tedy celá řada dalších aspektů, se kterými musíte počítat.

Zároveň, podobně jako v případě frekvence, nelze jednoduše porovnávat například počet jader u procesorů AMD Ryzen oproti počtu jader u procesorů Intel Core, protože se jedná o odlišné architektury, kde výkon jednoho jádra v určitých případech může být odlišný. Ačkoliv se situace postupně mění, tak například pokud si stavíte herní počítač, zpravidla se nemusíte hnát do extrémního počtu jader či vláken.

Pro solidní výkonný herní základ dnes běžně stačí 6jádrový procesor, protože většina her sotva využije více než 4 jádra, přičemž ušetřené finanční prostředky investujete raději do výkonnější grafické karty.

Socket a chipset

Podle toho, jaký si vyberete procesor, budete muset vybírat také socket a chipset, který musí obsahovat základní deska, kde bude procesor osazen. Základní deska a procesor totiž musí být navzájem kompatibilní. Konkrétní sockety jsou určeny pro konkrétní procesory, stejně tak chipset (jinak také čipová sada) na základní desce musí podporovat vámi zvolený procesor.

Aktuálně používané sockety u procesorů do běžných stolních počítačů jsou:

Jsou tady i další sokety, se kterými se můžete setkat u procesorů Intel a AMD, avšak ty jsou určeny pro vyloženě serverové procesory Xeon, respektive Threadripper nebo EPYC, se kterými se s ohledem na jejich cenu a zaměření většina běžných uživatelů při skládání vlastního PC nesetká.

S výčtem čipových sad je to potom složitější, protože těch je relativně více. Zpravidla se liší výbavou a podporovanými technologiemi, různé čipsety tak jsou osazovány do různě drahých základních desek. Pokud si však zvolíte základní desku se socketem, který odpovídá vašemu procesoru, pravděpodobně na ní najdete také kompatibilní chipset.

Jediné, kde můžete případně narazit, je problém s podporou novějších profesorů na starších základních deskách, které nemají nahraný nejnovější BIOS (UEFI). Taková základní deska potom může váš procesor podporovat až po provedení aktualizace. U základních desek se obvykle uvádí kompatibilita s konkrétní generací procesorů – tady pozor, nestačí sledovat popis řady, např. „Core i5“, ale důležitá je právě i generace procesoru.

Mezipaměť

Jinak se jedná také o cache, pokud využijeme původní anglický termín. Jde v podstatě o rychlou vyrovnávacích paměť, která slouží k ukládání průběžných výpočtů, které si tak procesor nemusí ukládat do operační paměti. Důvod použití cache je ten, že je integrována přímo v procesorovém jádru a je proto mnohonásobně rychlejší, než operační paměť RAM.

Rozlišujeme různé úrovně mezipaměti. Jednak je to cache L1 integrovaná přímo v procesorovém jádru, dále sekundární cache L2 v okolí procesoru a dnes je běžná i cache L3 pro další urychlení operací. Velikost mezipaměti se běžně pohybuje od kilobajtů až po megabajty, je tedy na dnešní poměry velmi malá.

Pro potřeby výpočtů procesoru to však naprosto dostačuje, obecně větší mezipaměť může znamenat rychlejší výpočty, ale většinou je tento parametr u procesoru dnes nastaven rozumně a nesetkáte se s tím, že by třeba záměrně nedostatečnou mezipamětí výrobci chtěli významně ovlivňovat výkon.

Možnosti přetaktování

Některé komponenty v počítači umožňují menší či větší přetaktování. Historicky se to týká do značné míry zejména procesorů, případně grafických karet. Procesory se taktovaly na vyšší frekvenci odjakživa, zejména v minulosti to totiž často znamenalo velmi zásadní nárůst výkonu.

V dnešní době už přetaktování zpravidla tak velký nárůst výkonu nepřináší, obvykle hovoříme o číslech zhruba do 10 %. Přetaktování je zároveň vykoupeno vyšší spotřebou a nutností zajistit kvalitnější chlazení. Je zde vyšší riziko, že při dlouhodobém provozu něco selže vlivem vyšších špičkových teplot.

Každý by si tak měl zvážit, zda mu přetaktování skutečně v dnešní době dává vůbec smysl a zda mu reálně něco přinese. Také je dobré, abyste měli kvalitnější základní desku s dostatečně tvrdou napájecí kaskádou, která ustojí vyšší energetické nároky přetaktovaného procesoru.

Na trhu jsou také některé modely procesorů, které jsou lépe připravené na možnost přetaktování. Jedná se o procesory, které mají takzvaně odemčený násobič, kdy si potom můžete nastavit v UEFI základní desky vlastní násobič vzhledem k frekvenci sběrnice. Pokud není násobič odemčený, můžete operovat pouze s frekvencí sběrnice, což nemusí být při pevném násobiči ideální vzhledem k nalezení optimální stabilní frekvence procesoru.

Pokud se chcete pustit do přetaktování, případně to v budoucnu plánujete, pořiďte si tedy kvalitní základní desku a procesor s odemčeným násobičem. U Intelu poznáte tyto procesory tak, že na konci jejich číselného označení se nachází písmeno „K“. U AMD se potom jedná o procesory označené jako Black Edition.

Spotřeba

U moderních procesorů hraje velkou roli také spotřeba. Výrobci procesorů uvádějí u jednotlivých modelů takzvané TDP (Thermal Design Power), což vyjadřuje maximální tepelný výdej při zátěži. Hodnota se udává ve wattech (W). Běžné úsporné desktopové procesory dnes mohou mít TDP mezi 45 až 65 W, výkonné a hlavně energeticky náročnější procesory mohou mít klidně i přes 100 W.

TDP vlastně udává vyzařované odpadní teplo, které čip produkuje. S tímto má v poslední době problémy hlavně společnost Intel, kde u některých výkonných modelů je TDP opravdu vysoké. Proč je to potenciálně problém? S rostoucím TDP totiž rostou i nároky procesoru na stabilní a dostatečně dimenzované napájení základní desky, rostou požadavky na zdroj a vyšší je i spotřeba sestavy, což se dále projevuje na pořizovacích i provozních nákladech počítače.

V moderních procesorech se využívají nejrůznější technologie. Ty mohou jednak sloužit k tomu, aby dokázaly vyždímat z křemíku více výkonu, ale zároveň je mnoho těchto technologií určeno také pro optimalizaci spotřeby energie, a tedy snížení tepelných výdajů. Pojďme se podívat na některé běžné technologie, které se dnes v procesorech vyskytují:

Křemíkový čip moderních procesorů vydává poměrně hodně tepla, zejména pokud to vztáhneme k malé ploše, kterou představuje. Průměrný procesor dnes obsahuje miliardy tranzistorů, které zkrátka vydávají teplo. Rozdíly mezi procesory mohou být poměrně velké, v závislosti na tom, zda se jedná třeba o úsporný model do notebooku, který může mít běžně TDP do 10 W, nebo o extrémní desktopový procesor, který může mít TDP i přes 150 W.

Co je vždy stejné, to je skutečnost, že je potřeba toto teplo někam odvést a efektivně jej uchladit. Výhodou procesorů pro stolní počítače je to, že na ně můžete osadit poměrně velký chladič. V zásadě se využívají dva typy chlazení:

• Vzduchové chlazení
• Vodní chlazení

Samotný princip je v obou případech jednoduchý. Máme zde nějaký radiátor (pasivní chladič), který je nejčastěji vyroben z hliníku, mědi nebo kombinace obou materiálů, protože tyto snadno odvádějí teplo. Na tomto radiátoru je umístěn jeden nebo více ventilátorů, v případě vzduchového chlazení. Pokud máte chlazení vodní, je uvnitř radiátoru vodní okruh a je zde vodní pumpa, která rozhání ohřátou kapalinu uvnitř radiátoru od procesoru dále, a ta je následně často ještě ochlazována ventilátory. Chlazení lze postavit také samozřejmě zcela pasivní, ale je potom potřeba velkých rozměrů radiátorů a často se jedná o řešení s vodním okruhem vyráběné na míru.

Má vodní chlazení smysl?

Ano, ale takové, které si postaví a nadimenzuje na míru nadšenec. Poměrně s čistým svědomím můžeme říci, že vodní chlazení, které si lze pořídit v prodejně s komponenty do počítače jako komerční výrobek, je obvykle spíše pro parádu. Jeho efektivita nebývá lepší oproti kvalitnímu vzduchovému chlazení. Kromě toho se nezbavíte ani hluku, často obsahuje i již zmiňované ventilátory, a navíc je zde ještě hlučná vodní pumpa.

Nejlepší poměr ceny a výkonu vám nabídne pro běžné nepřetaktované systémy klasické vzduchové chlazení s kvalitním velkým pasivem, který je doplněn o takzvané heatpipes. Jedná se o duté kovové trubičky vedoucí skrz pasiv, ve kterých je od výroby kapalina. Kapalina se u základny chladiče, kde má pasiv přímý kontakt s čipem, přeměňuje vlivem tepla na páru a koluje směrem nahoru, kde se ochlazuje. Řešení je na rozdíl od vodního chlazení samočinné a bezúdržbové a vlastně částečně i využívá principu chlazení vodou pro zvýšení efektivity.

Stačí boxovaný chladič?

Mnoho procesorů přichází v balení s takzvaným „boxovaným“ chladičem, či chcete-li „stock“ chladičem. Toto řešení váš procesor samozřejmě uchladí a nebudete muset investovat do chladiče třetích stran. Na druhou stranu je zde zpravidla velmi malý pasiv, který neobsahuje heatpipes, takže rovněž tepelná kapacita je malá. To znamená, že ventilátor bude mít vysoké otáčky při sebemenší vyšší zátěži, procesor se bude více zahřívat a v konečném důsledku je to poměrně hlučné řešení.

Obecně doporučujeme tento chladič používat pouze u levných kancelářských procesorů, kde se vám investice do kvalitnějšího chlazení nevyplatí a tyto počítače ani nebývají pod velkou permanentní zátěží. U výkonnějších procesorů jej uložte zpátky do krabičky a pořiďte si něco lepšího, vždyť slušný chladič dnes stojí pár stovek.

Nejznámější prodejci nebo srovnávače

Alza

Největší český internetový obchod dnes nenabízí už pouze komponenty do počítačů, ale stále je to významný sortiment. Můžete si zde pořídit procesory od firem Intel i AMD a výběr je velmi široký. Také si zde můžete nechat sestavit počítač na míru.

CZC

Oblíbený e-shop, který nabízí elektroniku, hotové počítače i komponenty do počítačů, vám umožní objednat si sestavení počítače přímo v obchodě. Stejně tak si jej můžete samozřejmě sestavit sami ze zakoupených komponent. Pořídíte všechny obvyklé procesory Intel i AMD.

Heureka

Pokud vás zajímá srovnání parametrů různých modelů procesorů, můžete se podívat na srovnávač zboží. Naleznete zde také recenze uživatelů ke konkrétním procesorům, takže si můžete přečíst, jak jsou s konkrétním produktem spokojeni.

Cenové relace procesorů

Ceny procesorů mohou být obecně samozřejmě velmi rozdílné. Procesor pořídíte už pod tisíc korun, ale stejně tak za něj můžete dát částku, která bude vysoko přes 100 tisíc korun.

Do běžného osobního počítače pravděpodobně budeme pořizovat procesor v těch nižších cenových relacích, někde kolem 5 tisíc, ať už směrem dolů u levnějších sestav, nebo směrem nahoru u těch dražších.

Jen menšina domácích uživatelů bude pořizovat do běžného počítače procesor, který je dražší než 10 tisíc korun, protože to jednoduše pro většinu lidí nemá smysl.

Můžeme si definovat cenové kategorie následujícím způsobem:

Nejčastější otázky při výběru procesoru

O autorovi

David Zima

David má letité zkušenosti se psaním recenzí a návodů „jak vybrat“. Zaměřuje se na technická a IT témata.