Chlévský hnůj mají přímo k dispozici jen zahrádkáři, kteří chovají domácí zvířata. Přitom jde většinou o hnůj od drobných zvířat. Chlévskou mrvou nazýváme směs pevných a zčásti tekutých výkalů domácích zvířat a steliva. Tato směs látek postupně zraje na hnojišti a po uzrání dává chlévský hnůj...
V tabulce je přehled o složení a množství mrvy odpadající od nejdůležitějších druhů drobných zvířat. Pro srovnání jsou uvedeny údaje pro mrvu skotu, koní a prasat. Mrva většiny malých zvířat, zejména trus drůbeže, obsahuje více živin než mrva velkých zvířat, je často sušší a obsahuje i více organické hmoty. Říká se také, že je "ostřejší". Na to musíme dbát zejména na lehkých půdách. Zejména mrva (čerstvý hnůj) ze stáje se nesmí používat bezprostředně před nebo dokonce během vegetace.
Střední složení chlévských mrv a průměrná produkce mrvy od různých druhů zvířat
Protože denně většinou získáme jen malé množství, musíme mrvu ukládat. Zásadně bychom ji neměli dávat na hromadu v kyprém stavu. Již zápach nám prozradí, že se přitom ztrácí dusík (zápach po čpavku). Kromě toho mrva vysychá, zejména na malé hromadě, a nakonec je bezcenná.
Mrvu bychom měli ukládat tak, abychom co nejvíce omezili nevyhnutelné ztráty organické hmoty a živin.
Je-li produkce chlévské mrvy dostatečně velká, potom bychom se měli také v zahrádce řídit starými rolnickými zásadami, totiž chlévskou mrvu ukládat v utěsněnénm a vlhkém stavu, na stinnén, místě chráněném před větry, což je ostatně příznivé i pro kompost. Abychom zachytili odtékající hnojůvku, zakládáme hromadu na podkladu ze slámy nebo jiného suchého materiálu (bramborová nať či rozdrcené větve). Mrvu potom vršíme postupně na hromadu, která má zhruba stejné rozměry jako kompost. Přitom postupujeme po vrstvách a jednotlivé části hnojiště děláme tak velké, abychom předepsanou výšku dosáhli za 2 až 3 týdny. Povrch je utěsněný, takže dovnitř nemůže vniknout příliš vzduchu. Vlhký hnůj pomocí lopaty nebo vidlí utužíme, můžeme jej také lehce ušlapat. Nepřehazuje se. Když hromada vyschne, tak ji opět navlhčíme vodou nebo lépe močůvkou. Takto ošetřovaný hnůj lze použít za půl roku.
Chlévskou mrvu je možné také promíchat s jinými organickými odpady a kompostovat. Kompostování dáme přednost zejména tehdy, když odpadá jen málo mrvy a nevyplatí se založit hromadu hnoje. Společným kompostováním se zlepšuje kvalita kompostu. Chlévská mrva se ve směsi s jinými látkami rychleji rozkládá a ztrácí své zvláštní vlastnosti.
Občas má zahrádkář příležitost, aby si koupil chlévský hnůj. Neměl by však odmítat hnůj prasat, nebot není v žádném případě méněhodnohlým hnojivem. Totéž platí pro hnůj s podestýlkou z hoblin nebo pilin. Takový hnůj musíme používat dobře zetlelý. Při velkém podílu hoblin nebo pilin je účelné kompostování.
Článek je ukázkou z knihy: Hnojení v zahradě
Autor: Miroslav Kalina, vydalo:
GRADA Publishing, a.s.
